Pohlavní ústrojí drůbeže pod lupou

U ptáků, a tedy i u slepic, je pohlaví budoucího potomka určováno vajíčkem, nikoli spermatem, jako je tomu u lidí. Neexistují zde žádné chromozomy X a Y. Systém určování pohlaví nese zkratku ZW, kde je pohlaví určeno slepicí uvnitř jejího vajíčka a sperma, kterým kohout k oplodnění přispěje, pohlavní nijak neovlivňuje. Čím vším je pohlavní ústrojů slepic i kohoutů složeno a co všechno jejo části plní v pohlavním životě každého jedince?

Vaječníky

Dvě varlata a dva vaječníky, takto je obvykle uspořádána pohlavní soustava nejen nás lidí, ale i většiny zvířat. Ovšem právě drůbež má funkční jen jednu stranu pohlavních orgánů, tedy tu pravou nebo levnou, nikdy ne obě naráz. Pokud se stane, že jedna strana se během života poškodí, převezme funkci strana druhá. Funkčnost pouze jednoho vaječníku má u slepic své opodstatnění. Drůbež patří mezi létavé ptáky, musí být tedy lehčí, a hlavně jejich křídelní anatomie by v případě dvou vaječníků nebo varlat toto létání neumožnila. Dokáže si vůbec představit, jak takový slepičí vaječník vypadá? Asi takhle:

• Jedná se podélně protáhly tvar, který je umístěn uprostřed tělní dutiny.
• V období klidu – nesnášení vajec, je asi cca 3 dlouhý a 2 cm široký.
• Jakmile začne období snášky, vaječník se začne až 3 x zvětšovat.
• V období pelíchání – konec snůšky, se opět vrací na svou původní velikost.
• Folikuly – tak jsou nazývány vaječné váčky, ve kterých se tvoří žloutek.

To vajíčko je nositelm pohlaví, nikoliv sperma kohouta.

Vnější orgány

Stejně jako u většiny druhů ptáků nemají kohouti a slepice vnější genitálie. Místo toho oba partneři disponují externím otvorem, který je mezi chovateli znám pod pojmem kloaka. Když se obě kloaky spolu dotknout, kohoutí spermie se přenesou do slepičího reprodukčního traktu a vajíčko se stane oplozeným. Tento akt je jednoduše a obecně nazýván kloakální polibek. Mimo to, je také kloaka místem, kudy slepice i kohoutí vylučují slepičince. Ale nebojte se, když slepice snese vejce, otočí se její děloha směrem dovnitř, a tak se vejce nikdy výkalů ani milimetrem nedotkne.

Vejcovod kura domácího

První částí pohlavní drůbeží soustavy je, jak už bylo zmíněno vaječník a na něj dále navazuje vejcovod. Ten si můžete představit jako 30 cm – v klidu, nebo až 70 cm – při snášce vajec, dlouho a velmi dobře roztažitelnou trubici. Zkrátka něco, čím může projít vajíčko. Další části soustavy jsou tyto:

• Nálevka. Místo, které se nachází v těsné blízkosti vejcovodu o délce cca 15 cm. Hned za ní byste našli 30 cm dlouho část tvořenou převážně z bílkoviny, zde se také začíná utvářet bílek sneseného vajíčka.
• Krček. Za nálevkou následuje krček. Je zúžený, dlouhý přibližně 5 až 10 cm, záleží na plemeni, a tedy velikosti slepice.
• Děloha. Na konci krčku už začíná pomalu samotná děloha. Průměrná její velikost se pohybuje kolem 10 cm.
• Pochva. Poslední částí celého vejcovodu, a tedy i pohlavního ústrojí je pak zúžená pochva o velikosti 5 až 10 cm, záleží opět na druhu kuřice. Konec pochvy-vejcovodu pak vyúsťuje už potom je do kloaky.

Kohout provádí se slepičkou tzv. kloakální polibek.

Vajíčka i bez kohouta

A aby nedošlo k nějaké nedorozumění, je potřeba si uvědomit, že slepice ke snášení vajec kohouta nepotřebuje. Většina z nich, na mysli máte hlavně ty chované na komerčních farmách, kohouta ani v životě neviděly. Jediné, co ke kladení vajíček potřebuje je světlo, vodu a krmivo. Ovšem jakmile ale kohout inseminuje slepice, stanou se její vejce oplozenými a pak může začít líhnutí vlastních vajíček. Jen pro zajímavost, vejce mohou být po splynutí slepičí a kohoutí kloaky oplodňována po dobu 4 týdnů, protože spermie zůstává životaschopná asi 30 dní, ukládá se to tzv. hnízd spermii podél slepičích vaječníků.

A stejně jako u lidí se občas rodí dvojčata, tak existují i taková „slepičí dvojčata“. Vzniknou tak, pokud vaječník uvolní dva žloutky současně. Žloutky se sice zpracují společně, ale vytvoří se pouze jedna skořápka, a tedy i jedno vajíčko. Pro dvě, resp. dvojité vajíčko, nemá totiž slepička uvnitř vejcovodu dostatek místa.