Historie a současnost českého drůbežnictví

Chovatelství drůbeže sahá až do dob, které by si možná pamatovali naše prabáby a pradědci. Víte třeba, kdy se uskutečnila první soutěž ve snášení slepičích vajec a kdo se její iniciativy ujal? Prozradíme vám, že to bylo v roce 1923 za podpory České zemědělské rady a tyto soutěže dále vedly také k vytvoření jednotlivých chovatelských klubů.

Za dob Československa

V roce 1918, kdy vzniklo Československo, že drůbež převážně zušlechťovala a vyvíjela v malochovu, neboť žádné velké drůbež velkochovy nebo farmy v té době vůbec neexistovaly. Do třicátých let probíhal veškerý chov drůbeže defacto po vlastní ose v tzv. rolnických chovech, které byly charakteristické tím, že hejno činilo od 50 do 100 ks slepic a průměrná produkce vajec za rok činila kolem 7 000 ks vajec, tedy asi 70 vajec ročně na jednu slepici.

Krok za krokem

V letech před válkou, a i ještě déle po ní tvořilo české drůbežnictví jen malý podíl z celé zemědělské produkce. Málokdo ví, jak probíhaly veškeré práce v tehdejším chovu drůbeže a že se z počátku všichni chovatelé věnovali pouze zvyšování snůšky a na chov masných plemen nebrali tehdy žádný zřetel. Jak to tedy asi tehdy bylo?

Dříve se pro maso chovaly hlavně kachny a husy, nikoliv slepice.

• Zvýšení snášky. Chov drůbeže byl zprvu zaměřen právě jen na slepice produkují vejce. Například v roce 1936 se uvádí, že jeden člověk spotřeboval ročně 138 ks vajec, dnes je to téměř dvojnásobek. Většina chovaných slepic pokrývala jen potřeby svých samozásobitelé a teprve až v roce 1956 zřídilo Ministerstvo potravinářského průmyslu odvětví, které se začalo drůbeži plně věnovat.
• Produkce masa. Chov drůbež pro maso byl na úkor produkce vajec právě v předválečné době velmi potlačen. Výroba drůbežího masa byla převyšována především výrobou a zpracováním masa z kachen a hus. K dispozici jsou informace, že spotřeba jateční drůbeže se na jednoho člověka v té době pohybovala kolem 2,5 kg za rok.

Pokrok nezastavíš

Pokryla vždy poptávka po vejcích a mase nabídku? Nebo tomu bylo dříve jinak, co myslíte? A jaké maso u nás Čechů vede? Je to drůbeží, vepřové nebo dokonce hovězí?

• Rok 1990. Po roce 1990 vznikl nejen samostatný stát Česká republika, a i celá řada specializovaných firem a společností, která se zabývala rozmnožováním drůbeže, jejím líhnutím, výkrmu jak vodní, tak hrabavé drůbeže a všechny tyto subjekty začaly pomalu a velmi dobře plnit poptávky po jedné z největších komodit drůbeže, a tedy vajec. Na počátku 80. let se veškerá úroveň českého drůbežářství dosáhla stejného stupně jako v jiných vyspělých zemích světa.

Spotřeba drůbežího masa i vajec rok od roku roste.

• Rok 1999. Téměř deset let poté, co fungovala naše země jako samostatný stát se spotřeba drůbežího masa vyšplhala ke 20 kg na jednoho obyvatele za rok, co byl takový ten průměr jako v jiných zemích EU. Výroba a zároveň tedy i spotřeba drůbežího masa přeskočila v žebříčku jak maso hovězí, tak i vepřové.
• Rok 2018. Záměrně se podíváme na rok 2018 neboť to byl rok, kdy Češi zkonzumovali nejvíce kilogramů drůbežího masa od rok 1948. A prognóza je taková, že i letošní rok bude ve znamení kuřat a brojlerů. Ani spotřeba vajec však nijak nezaostává, loni vzrostla o 2 %, což je úctyhodné číslo. Není tedy divu, že kořeny českého drůbežnictví jsou nás zakořeněny opravdu velmi hluboko a lidé se k chovu slepic ale i krůt nebo kachen vracejí čím dál častěji a kolikrát je neodradí ani malá zahrada uprostřed satelitního městečka. Základem je totiž zdravá slípka a kvalitní kurník s krmivem.

A co vy? Také se přidáte k chovatelům, kteří budou růst spotřeby drůbežího masa a vajec podporovat? Pokud ano, začít můžete třeba u nás nákupem mladých kuřic a dalšího vybavení pro jejich chov.