Vaječná skořápka zblízka

Vejce. Zázračná potravina, kterou na naší planetě denně produkuje až 15 miliard slepic a většina vaječných skořápek z těchto vajec pak končí v popelnici. Přitom se dá vaječná skořápka využít v domácnosti hned několikrát. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak vůbec uvnitř slepice taková skořápka vzniká, z čeho je tvořena a jak dlouho trvá než se vytvoří do své podoby?

Dobrý den, tady skořápka

Je oválná, může mít různé zbarvení, je křehká, pórovitá a přináší život. Tohle všechno je vaječná skořápka. Ale co dalšího o ní třeba ani nevíte?

• Na hmotnosti celého vajíčka se podílí pouze z 10 %.
• Hlavní složku její existence tvoří uhličitan vápenatý – stejné bílá látka, kterou obsahuje křída nebo mořská mušle.
• Je jakýmsi bodyguardem celého její obsahu – žloutku i bílku.
• Její barvu ovlivňuje barvivo, které se svým složením dá srovnat s hemoglobinem, a vzniká ve sliznici dělohy mladé slepice.
• Skládá se ze tří částí, a to z vaječné podskořápečné blány, samotné skořápky a kutikuly.

Víte vůbec, jak ten zázrak zvaný vajíčko vzniká?

Jak vzniká skořápka?

Napadla vás někdy otázky, jak se vůbec skořápky uvnitř slepice vytvoří do svého tvaru, jak se ve skořápce utvoří bílek se žloutkem a jak vůbec trvá, než slepička jedno vejce snese? Slepičář zná odpověď. Je prokázáno, že čas potřebný ke snesení vajíčka je téměř roven 24 hodinám, tedy celému jednomu dni. Nikdy tedy nečekejte během dne od slepice vajíčka dvě, to je zkrátka nemožné.

• Vznik. Úplný počátek zrodu vejce vzniká ve vaječníku nosnice a je závislý na několik faktorech najednou. Vytvořený bílek kolem žloutku pomalu vstoupí do dělohy, kde je zahájena mineralizace skořápky. Tomuto celému procesu se říká kalcifikace vaječné skořápky.
• Složení. Vaječnou skořápku můžeme rozdělit na dvě části, a to vnitřní – mamilární vrstva a vnější. Celá je tvořena převážně z uhličitanu vápenatého, dále pak je v ní zastoupen uhličitan fosforečný a hořečnatý. Z minerálu je nejvíce zastoupen vápník, dále fosfor, hořčík a železo.
• Barva. Kdo nebo co obarví vaječnou skořápku do běla, hněda nebo dokonce zelena? Barvu mají na svědomí pigmenty, které se svým složením podobají krevnímu hemoglobinu. Nicméně bílé nebo hnědé řešit nemusíte, žádný vliv na kvalitu vajíčka barva skořápky totiž nemá.

• Tloušťka. Jak silná je skořápka? Není moc tenká nebo zase naopak příliš silná? Skořápka je tak silná, by unesla slepici, která na ní sedí a také ale dost tenká, aby se líhnoucí kuřátko dokázalo bez jakékoliv pomoci proklovat ven na svět. Průměrná tloušťka skořápky se pohybuje do 0,27 do 0,37 mm. Výjimkou je potom vaječná skořápka perlička, ta dosahuje síly až půl centimetru.
• Pórovitost. Všimli jste si na skořápce malých lehce vrásčitých skvrn? Tyto skvrny jsou také někdy označovány za plíce celé vaječné skořápky, neboť umožňují zárodku uvnitř vajíčka dýchat. Další částí, skrz kterou k zárodku proudí vzduch je i vzduchová komůrka, kterou najdete umístěnou na tupém konci vejce. A čím více ve vajíčku zárodek roste, tím více se také tato komora zvětšuje.

Správný výběr krmiva pro vaše kuřice udělá vajíčko kvalitnějším a zdravějším než cokoliv jiného.

Zajímavost

Pokud dostávají slepice krmné směsi s nízkým obsahem vápníku, použijí potom k tvorbě skořápky a snesení vajíčka vápník uložený v jejich kostech, co sebou přináší samozřejmě nejrůznější zdravotní rizika, převážně potom nemoc zvanou křivice. A slyšeli jste někdy o vejci uvnitř jiného vejce? Tato situace opravdu může nastat a děje se tak v případě, když se vajíčko připravené k snůšce ve vejcovodu obrátí a je uvnitř znovu obaleno novou vrstvou vápníku – druhé skořápky.

Tak co, chovatelé, už jste zase malinko o něco chytřejší? Přejeme co nejvíce pokladů od vašich slepic v podobě kvalitních vajec a pokud potřebuje obměnit chov, obraťte se na Slepičáře, slepiček máme pořád habaděj.