Hudánka: slepička s motýlkovým hřebenem

Na tomto masném plemeni není jedinečný pouze hřeben, ale také kresba na opeření, která tak trochu připomíná malířovo nepovedený obraz. Vyšlechtěny byly hudánky v 19. století křížením s dorkinkami. Patří mezi stará francouzská plemena slepic, které byly zprvu chovány farmáři na okraji města Houdan, které jim také propůjčilo název pro jejich jméno. Původem jsou hudánky masné plemeno selského typu, až později, ale právem, byly zařazeny do plemen se zvláštními znaky.  

Užitkovost hudánek

Těžké a masivní hudánky byly původně ve Francii chované jako masné plemeno, není proto divu, že se jedná o rasu s velkou produkcí vajec. Snůška vajec tedy zanedbatelná rozhodně není, za rok si přijdete až na 160 ks vajec. Pro skořápky snesených vajec je typickou barvou bílá a jejich hmotnost se pohybuje kolem 55 g.

Výjimečný zjev

Každý slepice je svým způsobem krásná a jedinečná, ovšem hudánka tyto vlastnosti splňuje na celé své čáře. Čím je tak výjimečná, že krása střídá nádheru?

• Hřeben. Rarita nebo také opravdová zvláštnost je právě hřeben, který hudánky zdobí. Právem dostal přívlastek motýlkový nebo také listový, protože ho tvoří dva listy ležící proti sobě a když se na hudánku podíváte shora, hřeben připomíná rozevřená křídla motýla.

Kolébkou této krásky je opět naše známá Francie. 

• Hlava. Hlavu hudánek zdobí velký chochol, vous sloužený ze třech dílů a v neposlední řadě také samozřejmě již zmíněný výjimečný hřeben motýlkovitého tvaru. Na první pohled se může zdát, že široká hlava hudánek působí až neobvykle, ovšem vůči stavbě těla to zas tak horké není a na pohled je hudánka atraktivní dáma.
• Tělo. K důležitým znakům patří robustnější tělo s větším tělesným rámcem, než je u slepic běžně zvykem. Prsa i břicho mají hudánky občas vyvinuté až příliš. Jelikož se jedná o původní masné plemeno, dosahuje kohout hmotnosti až kolem 3 kg, slepička váží přibližně 2,5 kg a svou vahou  se tak můžete rovnat například kuřici Sussex. 
• Opeření. Kresba černo-bílé strakatého rázu je pro hudánky typická. Ovšem k mání jsou i perlově šedé nebo krahujcovité hudánky. Ať už jsou jakékoliv, vždy platí jediné, a to, že na první pohled působí jako výtvor jakési akční malby začínajícího umělce, které nejvíc ze všeho prostě baví dělat na plátně barevné skvrny.

Hudánky se mohou pochlubit vajíčky s bílou skořápkou. 

Jedna jediná

Hudánka se jako jediná slepice na světě může pyšnit hřeben, který svým tvarem připomíná létajícího motýlu. V případě hřebenu se totiž jedná o výjimečný zjev – dvě části podobající se listu s velkými zuby, které jsou položeny hned vedle sebe. Někdy mu chovatelé i proto říkají hřeben listový, jindy zase motýlkový. Záleží, jak se na hřeben díváte a jakou máte fantazii.

Chov motýlkových dam

K charakteristickým vlastnostem těchto vzhledově zvláštních slepiček patří jejich odolnost vůči nepříznivému počasí a povětrnostních vlivů, klidná a mírná povaha. Pokud se rozhodnete si hudánky ochočit, podaří se vám to většinou hned na první pokud, neboť jsou velmi učenlivé. S ohledem na jejich načepýřenou chocholku a vous, jsou ovšem citlivé na vlhko, je proto dobré chovat je v zastřešeném výběhu. K snědku jim postačí krmné směsi a pár zbytků z oběda, veškeré krmení vám i dobře zužitkují.

Pokud byste si přáli mít tuto raritní slepičku ve svém chovu, budete se muset za ní vydat do Francie nebo Německa, kde se hojně chová. U nás se totiž téměř na zahradách nevyskytují a pokud ano, jsou stejně dovezené ze zahraničí.