Bičivka krocaní: střevní onemocnění drůbeže

Bičivka nebo také histomoniáza je onemocnění drůbeže, které postihuje především střeva a zažívací soustavu ptáků, zejména pak krůt a krocanů. Jestliže nemoc necháte zajít do nejhoršího stadia a zpozorujete zčernání kůže na hlavě a kožních přívěsků, pak už drůbeži nepomůže bohužel ani veterinář.

Něco málo o nemoci

Kde se zákeřná černohlavost vzala a koho postihuje nejvíce?

• Původ. První zmínky o této nemoci byly zaznamenány v roce 1895 a od té doby ji malochovatelé krůt řadí mezi největší strašáky chovu. Pokud se vám ji pořadí včas odhalit, léčba bývá většinou úspěšná. V opačném případě jsou zkázy až 50%.
• Nákaza. K nakažení může dojít velice snadno, a to především ze sezobnutí nakaženého trusu, nebo prostřednictvím roupa kuřího z některé žížalky. Parazit se dále dostává do zažívací soustavy drůbeže a pro chovatele tak začíná boj s časem.
• Jedinec. Krůta je zvířetem nejnáchylnějším k nejrůznějším druhům nemocí, proto i tato nemoc zachvátí většinou na dvorku právě malá krůťátka. Jejich vlastnosti - nízká spotřeba krmiva a rychlý růst, sice potěší každého chovatele, ale vždy je něco za něco a v tomto případě jejich dobré znaky jsou na úkor jejich zdraví.

Projevy onemocnění

Jak poznáte, že nemoc zavítala i k vám? Věřte, že to poznáte velmi rychle a snadno. Prvními poslíčky onemocnění jsou:

• žlutý, velmi zapáchající a pěnivý průjem,
• špinavé a rozčepířené peří,
• náhlá ospalost drůbeže,
• často uvidíte zavřené oči u drůbeže,
• křídla budou povislá a svěšená k tělu,
• často se také projeví v důsledků průjmu anorexie - vysoký úbytek váhy,
• nemotorná chůze - apatická drůbež,
• pokud dojde k zčernání kůže hlavy a kožních přívěsků

Jak drůbež chránit?

Pokud nedáte nemoci možnost, aby vaši drůbež ohrozila je to rozhodně vždy lepší a ve finále snadnější než její léčba. Pohráváte si s myšlenkou, že chovat krůty je právě přesně to, co jste vždycky chtěli? Pak myslete na následující:

• Výběh. Nejlepší prevencí je chovat krůty v samostatném výběhu, tedy odděleně od ostatních druhů drůbeže. Pokud jste si pořídili i malá krůťata, snažte se je oddělit a to do jejich 12-ti týdnů věku. Ony jsou tou nejnáchylnější kategorií drůbeže, která se vám na dvorku kdy objevila.
• Odčervení. Dalším preventivním opatřením je pravidelné odčervování celého obyvatelstva na dvoře. Je nutné odčervit jak krůty, tak slepice, ale i kachny a husy. Díky této jednoduché a levné metodě zbavíte veškerou drůbež roupů a tedy i přenašečů bičivky.

Oddělený chov drůbeže je v případě této nemoci zásadou číslo jedna.

• Ustájení. Neméně významné je i forma ustájení během chovu. Čistota podestýlky a její sucho je prioritou číslo jedna. Opomínat byste neměli ani na pravidelné čistění trusníku, vždyť právě tam se nachází celý kámen úrazu.
• Krmivo. Celému hejnu a především tomu nově příchozímu dopřejte plnohodnotné krmivo s vysokou dávkou vitamínů a minerálů. Zbytky z kuchyně jim opravdu stačit nebudou a dříve nebo později toto pravidlo pochopí každý chovatelský nováček.

Závěrem nutno říct, že pokud se rozhodnete drůbež chovat, především potom malé krůty, předem si zajistěte dostatek odčervovacích tablet a dbejte na pravidelnou hygienu, vždyť i drůbež má právo žít v čistém prostředí.