Využití slepičího peří aneb kam s ním

Planeta Země podle statistik vyprodukuje více než 5 milionů tun slepičího peří ročně. Počet bude ale jistě mnohem větší, protože nezahrnuje peří slepiček, které uhynou drobnochovatelům. Většina skončí v různých zavážkách, kde se peří válí desítky let, aniž by se rozložilo. Každoročně tak vyplýtváme miliony tun slepičího peří a také tím napumpujeme do atmosféry spoustu oxidu uhličitého. Když si dáme trochu záležet, mohli bychom namísto podezřelého odpadu a skleníkového efektu získat třeba užitečné hnojivo nebo z něj vyrobit dětské plastové hračky.

Kam s ním?

Do zimních bund ani do peřin se ho už nevyplatí přidávat, do pole zaorat nejde, protože se velmi těžko rozkládá. Jaké způsoby přeměny slepičího peří tedy existují, o čem se u nás ale i ve světě diskutuje nejvíce?

• Krmivo. Největší část hmotnosti peří tvoří bílkovina keratin, kterou lze použít jako krmivo pro hospodářská zvířata. Bohužel se vzrůstem obav z nemocí jako je nemoc šílených krav (BSE) , která se pravděpodobně šíří zkrmováním zbytků jatečního odpadu dalšímí hospodářskými zvířaty, byl tento postup u nás v zemi zakázán.
• Plast. Další využití keratinu je takové, že by se mohlo stát nejen přísadou, ale hlavním materiálem při výrobě plastů. Jeho podíl v plastech by měl být větší než 50 procent. Díky obsahu keratinu získá plast především odolnost proti vodě a vlhkosti a dále si i ochotnější rozkládá než běžný plast, což je další velké plus hlavně pro naši přírodu.
• Hnojivo. Vařením slepičího peří na 600 stupňů Celsia a za přítomnosti oxidu uhličitého dochází ke vzniku amoniaku nebolo čpavku. Jedná se o hnojivo a potravinářskou látku, která když se zahřeje na 60°C, amoniak se z látky uvolní a z něco pak lehce vzniká další výrobou močovina a tedy excelentní hnojivo.
• Dekorace. Peří v interiéru se dá vysvětlit různými způsoby. Od duchovního propojení přes spojení se světem duchů či prostě jen oblíbenost pírek. Nejznámnější dekorací, při jejíž výrobě se používá slepičí peří, je zřejmě lapač snů – zachytí všechny zlé sny a nechá nás s nít jen ty sny pozitivní. Pokud máte pár slepičích pírek bokem, lze je třeba pomalovat barvami na textil a obtisknout na dekorační polštářek, hned máte hotový krásný dárek. A někdo z vás si možná dokonce vzpomene i na naše babičky, které z peří vyráběly mašlovačky. Jeho využítí v domácnosti je opravdu veliké a s trochou fantazie si na svou přijde každý.

Z masa řízky, z peří  plasty. I to je jedna z možností, jak využít ze slepiček úplně všechno. 

Jak se vaří peří

K dokonalému zpracování peří je potřeba přístroj zvaný autokláv. Představte si papiňák, ve kterém se připravuje hovězí vývar nebo guláš, tedy hrnec, kde úprava potravin probíhá za vysoké teploty a tlaku. Do autoklávu se vloží peří a zalije se vodou v poměru 1:1. Poté se přidá trochu stlačeného oxidu uhličitého a peří se šest hodin vaří při teplotě 100°C. Výsledkem je potom nažloutlý roztok obsahující aminokyseliny a částečně rozpustné proteiny. Dá se tedy říct, že hydrozlýza peří je velmi jednoduchá a také ekologická.

Kuřecí řízek bezpochyby špatná věc není, ale jak je vidět, má i své stinné stránky. Vědci u nás, ale i v zahraničí, se jistě budou dál snažit, aby pozůstatky našich řízků dokázali co nejlépe přeměnit na využitelnou surovinu. A jiným vědcům, těm šlechtitelským, se možná podaří někdy vyrobit kura bez peří.